Dokážete uběhnout za jeden den tolik kilometrů, kolik je vám zrovna roků? Kdo z vás to zvládne? Obávám se, dost dnešních mladých by těch svých 20 kilometrů nedalo. Já si to zkusil poprvé minulý rok, když jsem měl 60 let. Měl jsem na trase několik nepříjemných kopců (Jedlová, Luž, Hvozd, Ještěd). Přesto jsem to dal za 11 hodin. Jaké to bude letos, kdy jsem o rok starší?
Když je člověk mladý, má plno sil. Dokáže toho opravdu hodně. S věkem ale síly postupně ubývají. Nejsem žádný namakaný sportovec. Přesto se snažím být aktivní. Je mi ale jasné, síly postupně s každým rokem ubývají. Kdy se to zlomí, kdy poznám, že na to už nemám? Napadlo mě proto zkusit si snadný test. Dokážu v den svých narozenin uběhnout a ujít tolik kilometrů, kolik mám zrovna roků? Kdo z vás to zvládne?
Poprvé jsem si to zkusil minulý rok, když jsem měl 60 let. Záměrně jsem si zvolil náročnou trasu přes několik vysokých kopců. Nebylo to snadné, přesto jsem to tehdy zvládnul. Jaké to bude letos, o rok starší, o kilometr delší vzdálenost?
Beru to sice jako test věku, současně je to ale i test na závod dlouhý 1000 mil, který mě čeká na začátku července. Závod bez podpory, kdy mě čeká trasa pěšky přes celé česko – slovensko. Záleží vždy jen na mně, kam dojdu, kde se vyspím. Letos to bude pro mě desátý ročník. Jsem už jediný, kdo bude na startu každý rok. Za ty roky, bylo to pro mě spousta příběhů a setkání s mnoha lidmi, kteří mi na cestě pomohli. Poprvé jsem to vzdal po 140 kilometrech. Přesto jsem se na trasu vracel znovu každý rok. Nebylo to snadné, postupně jsem to dokázal za ty roky zvládnout ve všech třech kategoriích (pěšky, na koloběžce, i na kole). Jaké to bude letos? Pár let zpět jsem, skončil ze zdravotních problémů pokaždé už v polovině. Nebyl ale ten hlavní důvod v tom, že se mi už dále nechtělo?
Mám narozeniny 13 června. Letos to vyšlo na sobotu. Podle předpovědi, slibovali bouřky. Hlavní cíl mého testu bylo prověření, zda jsem schopen a připraven na závod 1000 mil, kdy budu nucen zdolávat delší dobu denně desítky kilometrů. Navíc, s nutností sehnat si při tom něco k jídlu, najít si suchý nocleh.
Hlavní cíl pro mě letos nebyla ta vzdálenost podle věku. Zajímalo mě spíše, jakou průměrnou rychlostí jsem schopen se na delší vzdálenosti se pohybovat? Dokázal bych zvládat dlouhodobě 85 kilometrů za den? Patřím na tomto závodě k nejstarším závodníkům. Přesto se mi často daří porazit i ty mladší závodníky. Cítím ale, nebývá to už fyzická výkonnost, spíše ale zkušenosti a znalosti.
Měl jsem na zádech pár kilo, přesto jsem na začátku mohl v pohodě běžet. Bylo mi ale jasné, že to nebude stále. Že se to bude postupně zhoršovat, že bude těžké donutit se k běhu i z kopce. Můj cíl bylo neklesnout pod průměrnou rychlost 5 kilometrů za hodinu. Problémy mívám zejména v kopcích. Mám přitom možnost běhat i přímo na trase závodu na 1000 mil. Například kolem stíhačky na Uhelné, zhruba na desátém kilometr mé cesty.
Dále už byly kopce a já se začal zpomalovat. Snažil jsem se být stále v pohybu, zastavovat se pokaždé jen na co nejkratší dobu. Nebylo to snadné, uvědomil jsem si díky tomu, co mě může v závodě na 1000 mil zbrzdit. Rozhodně je pro mě toto poznání důležitější, než uběhnout podle věku 61 kilometrů.
V závěru došlo na slibované bouřky. Honilo se to nade mnou dost dlouho. Zvažoval jsem proto, kdy se na to vykašlat a běžet domů. Nemám rád blesky, bral jsem to jako bezpečnostní riziko, kdy je zbytečné riskovat nějaký problém. Rozhodl jsem se proto nedokončit celý test vzdálenosti podle věku. Prč bych si měl za každou cenu něco dokazovat? Bylo mi jasné, kdyby to bylo opravdu nutné, určitě bych to zvládnul. Skončil jsem to ale už dříve, na vzdálenosti 55 kilometrů.
Skončil jsem to a 55 kilometrech, kdy jsem doběhnul totálně promočený domů. Otestoval jsem si, že i když nemůžu, jsem stále schopen v některých případech běžet. Navigace mi ukazovala na konci průměrnou rychlost 5,2 kilometrů za hodinu, i když jsem se předtím v průběhu dne občas zastavil a odpočinul jsem si.
Neuběhnul jsem plánovaných 61 kilometrů. Vůbec mi to nevadí. Vím, že bych určitě zvládnul i těch plánovaných 61 kilometrů. To mi stačí. Je mi jasné, že jednou to už nepůjde. Rozhodně ale cítím, že ten věk je už znát. Mám dojem, že před rokem jsem na tom byl lépe. Nedokážu si představit, že až mi bude 70 let, že bych měl ujít a uběhnout 70 kilometrů. Kdy se to zlomí, kdy už to nepůjde? Uvidím další roky, kdy si to zase na své narozeniny zkusím, jak na tom jsem.
Za tři týdny mě čeká znovu závod na 1000 mil přes celé česko – slovensko. Tam už ten svůj věk cítím, že už nejsem nejmladší. Letos nás tam bude 14 pěšáků. Já jako vždy z nich nejstarší. Přesto věřím, že nebudu poslední. Že dokážu porazit i mladší závodníky.